Velká a malá rána

Naše rána se dělí na velká a malá. Velká jsou ta běžná všední rána, když se všichni vypravujeme za svými hrami a kamarády. Malá nastávají tehdy, když jsem třeba nemocná a hrát si s kamarády odchází do práce nebo do školy jenom jeden z rodičů, zatímco druhý je se mnou doma.

RÁNO
- 6.50 buďas
- 6.55 druhej buďas
- 7.00 máme se hrabe jako první z pelíšku
- já ještě pochrupuju a táta mi dává beztrestný pusinky (to jsou ty tajný, když spinkam a jediný, u který neječim, jako kdyby mě brali na nože)
- táta vstává
- zakopávaj o sebe v koupelně
- vaří se voda na čaj
- táta mě jde budit, já trochu bečim, vstávando nerada
- všeobecné zoubkování, unikám i s kartáčkem do pracovny a tak se zamknu, naši prosí, abych odemkla, pak slibují a vyhrožují a zase prosí..., pak táta otevře násilím
- dělá se snída, mléčná rejže, ječim, nechci, chci čupínky, jedině čupínky
- ječim pořád, protože chci pořád čupínky
- snídá se, dostala jsem čupínky
- máma to do sebe nahází ze všech nejrychleji a jde mi zaplést copánky
- ječim, protože tu zelenou gumičku nechci, chci tu s Minnie, ale tu nemůžeme najít, takže ječim durch
- soused klepe smetákem do podlahy - patrně na znamení, že se mnou soucítí, že ta zelená gumička je fakt příšerná
- už máme skoro upleteno, ale protože se musí hlava dlouho držet v jedný poloze, tak se otřepu... a pleteme od znova
- táta bleskový oblíkando, každá ponožka jiná, přepnutý knoflíky u košile, nutná korektura
- oblíkando já, chci šaty, ty co jsou zrovna v koši na prádlo, jedině ty, bečim
- bečim, šaty s motýlkama nechci
- táta při mazacím souboji převrhnul hrníček s čajem, všichni utíráme a já si u toho umokřim ponožky, který mam zatim jako jediný na sobě
- jiný nechci, tydle byly s princeznou Elsou
- máma připravuje svačinu, po letmý kontrole zjistim, že se mi snaží do krabičky podstrčit tu mléčnou rejži, ne ne ne, já hlasitě žíkám ne! A soused mě opět podpoří klepáním smetáku
- boty, bunda, čepinda, šála a baťůžek, můžu si vzít do školky Bezzubku? Já ci do školky Bezzubku, bééé, Já teda neci do školky.
- A vezmeš mě táto do náruče? Zapomněli jsme baťůžek, mezi tim v něm vytekla ta rejže, když jsem pootevřela krabičku, výměna baťužku a odchod
- na schodech máma zjišťuje, že si namalovala jen jedno oko, ale ve víru událostí se nad takovou maličkost povznáší
- ještě rychle dole přezout boty, protože mam kozí nohy a jsme před barákem, brnkačka

celkový čas v cíli: 1:07:48 hod.

ráno
- táta nebo máma vstane
- oblíkne se, zuby
- přijde nám dát do postele medicínku a pusinku
- dveře se zaklapnou

celkový čas v cíli: 0:9:12 hod.

Džungle hlasuje pro velká rána!