Víkend byl plný novinek. Nový dudánek, noví kámoši... ale to nejdůležitější mělo teprve přijít. Jistý podezření jsem získala už v pátek, kdy máma v obchodě s věcma pro drsný mimina dlouho vybírala nějaký pádýlko.
Sobota
16.00 Táta s mámou na sebe spiklenecky mrkají. Máma odchází do kuchyně.
16.10 Hrozně intenzivně s tátou řádíme. Začínám cítit, že bych si dala něco na zub.
16.25 Mám hlad jako vlk, poohlížím se po mámě. Máma přichází.
16.26 Táta mi váže nějakou protivnou věc pod bradičku. Čepičky se nosí i pod bradou?
16.27 Něco se děje, nervozita by se dala krájet. Rodiče si vyměňují bojácné, ale odhodlané pohledy. Jsem zmatená.
16.28.00 Máma ponoří to nové pádlo do něčeho pekelně oranžovýho. A a a ... míří s tím ke mně!
16.28.32 Pomoooc! Fuj fuj fuj, éééé. Prsk!
16.29 Máma: "A lžičku za maminku, lžičku za tatínka a ještě jednu za slona, ham!"
16.29.43 Eeee, fůůj, lidé dobří, kde jste kdo, zachraňte mě!
16.30 Táta: "Tak asi stačí, ne? Aby z toho neměla trauma." Máma: "Svět neni peříčko. Otevři tu papulu, a hám. No tak dobrý, tak zas zítra."
16.31 Cože, zas zítra?? Doufám že jsem se přeslechla. Mám smysly umdlené, únavá mě celou pohltila a z pusy pořád nemůžu vyhnat tu divnou nasládlou pachuť. Jak že se to jmenuje? Mrkvička? Ach jo, já věděla, že moje pohoda jednou skončí. Ale nemyslete si, já vám to jednou vrátim. I s úrokama, milí rodičové.
 |
| Já vám ještě ukážu! |
Víkend byl plný novinek. Nový dudánek, noví kámoši... ale to nejdůležitější mělo teprve přijít. Jistý podezření jsem získala už v pátek, kdy máma v obchodě s věcma pro drsný mimina dlouho vybírala nějaký pádýlko.
Sobota
16.00 Táta s mámou na sebe spiklenecky mrkají. Máma odchází do kuchyně.
16.10 Hrozně intenzivně s tátou řádíme. Začínám cítit, že bych si dala něco na zub.
16.25 Mám hlad jako vlk, poohlížím se po mámě. Máma přichází.
16.26 Táta mi váže nějakou protivnou věc pod bradičku. Čepičky se nosí i pod bradou?
16.27 Něco se děje, nervozita by se dala krájet. Rodiče si vyměňují bojácné, ale odhodlané pohledy. Jsem zmatená.
16.28.00 Máma ponoří to nové pádlo do něčeho pekelně oranžovýho. A a a ... míří s tím ke mně!
16.28.32 Pomoooc! Fuj fuj fuj, éééé. Prsk!
16.29 Máma: "A lžičku za maminku, lžičku za tatínka a ještě jednu za slona, ham!"
16.29.43 Eeee, fůůj, lidé dobří, kde jste kdo, zachraňte mě!
16.30 Táta: "Tak asi stačí, ne? Aby z toho neměla trauma." Máma: "Svět neni peříčko. Otevři tu papulu, a hám. No tak dobrý, tak zas zítra."
16.31 Cože, zas zítra?? Doufám že jsem se přeslechla. Mám smysly umdlené, únavá mě celou pohltila a z pusy pořád nemůžu vyhnat tu divnou nasládlou pachuť. Jak že se to jmenuje? Mrkvička? Ach jo, já věděla, že moje pohoda jednou skončí. Ale nemyslete si, já vám to jednou vrátim. I s úrokama, milí rodičové.
Prostě dokonalý :-)
OdpovědětVymazatNeboj, s tátou a mámou se dá zažít faktys hodně legrace!
OdpovědětVymazat