Mám ráda svůj klídeček. Pěkně všechno jak má být: sem tam nějaká bezva umixovaná dobrůtka, hodně řádění s tátou, mazlení s mámou, dudání, spinkání ve velký posteli, uklidňující noční kojení kdykoliv se probudim. Jenže rodičům není můj klid drahý a tak ho leckdy narušujou. A ne omylem, ale záměrně!
1. Už asi měsíc je máma pekelně nedůsledná v přípravě mé stravy. Už mi moje obídky nemixuje tak krásně dohladka jako dřív, ale lajdácky tam nechává kousky. Někdy dokonce ani nemixuje a jen šťouchá. Fakt šlendrián. Víte, co to dá práce všechny ty kousíčky pak vyplivat?
2. Dudan. Každej má svůj dudan. A schválně, berou vám ho někdy? Nééé. Jenom zase mně. Dřív jsem si dudala, kdykoliv jsem chtěla. Normálka. Teď mi přes den dudan berou. A musim jó hodně křičet, aby mi ho na chvilku vrátili. Prej mi stačí už jen na spinkání. Prejže rejže, ještě vám ukážu!
3. No a spinkání je vůbec velký téma. Neduh spinkání v malý postýlce (alias ve Vystrkově) jsme odbourali už asi před dvěma měsíci, potud vše v pořádku. Ale stejně - asi jako vy všichni - se i já v noci tak třikrát čtyřikrát vzbudim na cucnutí. Někdy si chci tak okolo třetí hodiny trochu pohrát. Když neni žádná odezva, tak se prostě rozbulim. Co mam asi dělat jinýho, že? Poslední dobou se to ale mámě nějak nelíbí. Nejen že si nechce hrát a nosit, ale dokonce už začíná bejt lakomá i na to noční kojendo. Moc nevim, co s tim. Tak prostě bulim. To hodně platí na tátu a ten pak mámu dost účinně přemlouvá, aby dala sosnout. Ještě, že toho tátu mam. Stačí trochu zabečet a hned dává věci do pořádku.
No a já se ptám, kam až tyhle ústrky zajdou? Kde to jednou skončí? Ještě by tak scházelo, aby někoho napadlo, že budu spát úplně sama v tom prázdným pokoji. Velký sci-fi je, když si představim, že mi třeba vezmou šátek, ve kterým se nosim. Ale nechme však tyhle katastrofické scéněře stranou. Snad věci nezajdou tak daleko.
1. Už asi měsíc je máma pekelně nedůsledná v přípravě mé stravy. Už mi moje obídky nemixuje tak krásně dohladka jako dřív, ale lajdácky tam nechává kousky. Někdy dokonce ani nemixuje a jen šťouchá. Fakt šlendrián. Víte, co to dá práce všechny ty kousíčky pak vyplivat?
2. Dudan. Každej má svůj dudan. A schválně, berou vám ho někdy? Nééé. Jenom zase mně. Dřív jsem si dudala, kdykoliv jsem chtěla. Normálka. Teď mi přes den dudan berou. A musim jó hodně křičet, aby mi ho na chvilku vrátili. Prej mi stačí už jen na spinkání. Prejže rejže, ještě vám ukážu!
3. No a spinkání je vůbec velký téma. Neduh spinkání v malý postýlce (alias ve Vystrkově) jsme odbourali už asi před dvěma měsíci, potud vše v pořádku. Ale stejně - asi jako vy všichni - se i já v noci tak třikrát čtyřikrát vzbudim na cucnutí. Někdy si chci tak okolo třetí hodiny trochu pohrát. Když neni žádná odezva, tak se prostě rozbulim. Co mam asi dělat jinýho, že? Poslední dobou se to ale mámě nějak nelíbí. Nejen že si nechce hrát a nosit, ale dokonce už začíná bejt lakomá i na to noční kojendo. Moc nevim, co s tim. Tak prostě bulim. To hodně platí na tátu a ten pak mámu dost účinně přemlouvá, aby dala sosnout. Ještě, že toho tátu mam. Stačí trochu zabečet a hned dává věci do pořádku.
No a já se ptám, kam až tyhle ústrky zajdou? Kde to jednou skončí? Ještě by tak scházelo, aby někoho napadlo, že budu spát úplně sama v tom prázdným pokoji. Velký sci-fi je, když si představim, že mi třeba vezmou šátek, ve kterým se nosim. Ale nechme však tyhle katastrofické scéněře stranou. Snad věci nezajdou tak daleko.
Andulko, jen abys vedela, tak v tom nejsi sama. Kousky v jidle mam taky a pokud nehlida tata sam, tak nic jinyho nedostanu (u taty se stacilo parkrat zasklebit a plivat a najednou bylo mliko, coz me teda taky nenadchlo, takhle kasicka... ), dudlika jsem si vyrvǎ, chteli mi ho vzit i na noc, protoze je mama lina mi ho podavat, ale uz radsi rezignovala. Kojendo se neomezuje, protoze zadny neni.... Jo a spani v tom pokoji - byl jsem utlakem donucen, taky jsem asi v pul roce tak obden spinkal v postylce s mamou, ale pak se ji to nejak prestali libit a sup jsem zase v pokojicku. Ale uz jsem rezignoval, i kdyz jim tu noc obcas osladim (oni to svadi na zuby, ale my dva vime, jak to je) :-)
OdpovědětVymazatVyrid mamine, ze mamka zatim nestihla odpovedet na mail, ale pristi tyden na konci cinkne na mobil a konecne se srazime a muzeme domluvit strategii jak na ne :-) pusu Krystof