Chodíme do páce. Všichni.

 

Už je to tak. Asi jste si všimli, že už mám trochu méně času sem psát. Snad se to zlepší, ale upřímně - nevim nevim. Od ledna totiž chodim do páce. A táta taky. To neni nic extra novýho. A máma taky. To nový je.

Nejnáročnější páci mam já. Moje šéfová se jmenuje Pančelka Adéla a je úplně mrňavá. Šéfuje náš jedenáctičlenný tým, já jsem teď v našem týmu junior, ale dost sebevědomě se propracovávam na pozici lídra a manažera. V našem týmu děláme vše společně a máme všechno dohromady. Teď máme všichni dohromady například nudli.

Dostala jsem přidělený obrázek kačera, ale hrdě ho ignoruju. Přemejšlim, že Emičce šlohnu jejího tchoříka, ten je rozhodně bezvadnější. Dost často se v páci navzájem cvičíme v umění negociace. Teď naposledy se mi například podařilo dohodnout, že za spolupráci při venčící procházce dostanu dudánka. Často stačí jen přitlačit na hlasitosti domlouvání. Jsou pravidla, která prostě fungujou všude.

Další byznysňůs zase příště!