Průvodce mléčnou Prahou

Po školce chodíme na kafe. Táta s mámou si myslí, že to nevim, ale moc dobře vim, že oni chodí na kafe i ráno, když mě odevzdaj v Pididomku. A mam silný podezření, že táta někdy chodí i po obědě. Asi do Sicily, bych to tipla.

Nicméně hlavní kafe dne je to poškolkový. Chodit na kávu je bezva zábava městských dam, zejména v těch měsících, ve kterých mají pražská dětská hřiště otevřeno jen do 16.00 - a že je takových měsíců asi osm do roka.

Takže teda na kafe. Původně jsem pro ostatní předškolní milce kávy chtěla sepsat bedekr, kde vám v Praze nalejou. Ale zjistila jsem, že vám kávu nalejou všude, v podstatě od ukončeného šestinědělí. Proto přidávám tip, kde vám nalejou nejlepčí mlíčko ve městě. Aby nedošlo k omylu, nejdená se o žádný mamamilk, tam se musíte spolhout pravděpodobně na domácí výrobu, ale standardní našlehané mléko.

Výborný dělaj v I Need Coffee, našlehaný, hebounký - a velkoryse přehlédnou, když jim pak na závěr odevzdáte hrníček ve dvou až x kusech, jako se to dost často děje mě. Prostě supr podnik.
Pořádnýho mlíčnýho cloumáka čepují i v Original Caffee v Betlémské.
No a pak ještě Cafe Vescovi na Újezdě. Tam nevim, jaký maj sólo mlíčko. Tam si dávam kafe i já, protože je prostě neodolatelný. Obvykle esspreso macchiato, jak můžete vidět na mém selfie výš.

Chudák máma

O víkendu mi bylo mámy líto. Já s tátou jsme odjeli na bezvadný víkend otců do Krkonoš a máma zůstala sama doma. Sice jsem byla dost nakřapaná, takže jsem potřebovala o trochu víc pozornosti a péče než obvykle, hodně jsem bečela a kvičela, ale i tak jsme si to sólo s tátou bezvadně užili. Táta si mě mohl celý víkend nosit na ramenou, vybírat si se mnou oblečeníčko - i když třeba v tomhle bodě máme poslední dobou trochu rozdílné názory ("Andulko, vezmeš si oranžový nebo modrý tričko?" - "Neci, neci, neci žádný tyčko!!").

No a máma? Ta chudák nic. Celý víkend byla sama doma, určitě si ani nevařila a místo toho chodila na jídlo do kavárny. Jsem s jistá, že se za víkend ani jednou nepobavila nad šmoulama, nepohrála si s panenkama a ani si určitě nesložila žádný puclíky. Myslim, že strávila nesmírně smutný víkend, kdy ze žalu nad tím, že není s námi, nebyla schopná dělat nic jiného, než koukat na seriály, číst knížky bez obrázků a mlsat ty nezdravé čokoládové bonbóny. Chudinka - to už jí příště nemůžeme udělat...

Foodblog

Stejně jako hodně jiných foodblogerů, tak i já jedu na vlně raw food (syrová strava). Raw food má spoustu výhod. Z těch málo známých a zmiňovaných bych uvedla aspoň to, že se v raw food zachvají všechny důležité vitamíny a minerály.
Dneska vám přináším svůj nejoblíbenější raw recept. Dělám ho skoro každé ráno a dost často i ke svačině. Jeho výhodou je, že si ho můžete připravit třeba i na palouku v lese. Ta bomba se jmenuje:

Banánová kolečka
Budete potřebovat:
banán
nůž
prkýnko

Postup. Pro přehlednost si postup rozdělíme do několika po sobě následujících jednodušších kroků, aby i méně zkušení raw food kuchaři měli šanci si tuto lahodu a esenci zdraví doma připravit.

       1. Vybereme banán.

       2. Banán oloupeme.

       3. Pozór! Odstraníme koncového bubáka.

       4. Banán krájíme plynulými tahy na rovnoměrná kolečka.

       5. Můžeme věnovat pozornost nápaditému foodstylingu.

 

Z této kategorie vám někdy příště prozradím recept na jablečné měsíčky, hruškové kostičky a opravdovou bombu v podobě mangových plátků! Těšte se.

Vaříme ráno

Táta je báječnej kuchař a dycky s nim hrozitánsky ráda vařím. Nechá mě vždycky hodně pomáhat a on dělá jen takovej dohled.

Každé ráno o víkendu si přivstanu a už,už se chystám, že připravím k snídani něco hrozně originálního, když mi dojde, že sama neumim zapnout plotnu, jelikož má pekelně promakanou dětskou pojistku. (Když si ji máma náhodou zamkne, tak se někdy volá táta, aby s tím krámem něco udělal.) Tak ležím pár minut v posteli, koukám do stropu, je víkendových pozdních 6:50 a odhodlávám se, kdy začít bojovat.

6:57 - či čtyči: "Tááátóóó?"
6:59 - či čtyči: "Táááááááátóóóóóóóóó!?"
7:03 - nezbývá, než použít hrubou sílu a lomcovat: "Šup, táto, poď vaši čaj!"
Takovýhle nátlak už nelze vydržet. Táta mě vyzvedne (hopla!) a de se do kuchyně.

Miluju kuchyň ráno, když skoro celý město ještě spí, za oknem je jinovatka a tichý dvůr. Na chvíli vyjdeme na balkon, máváme na sluníčko: "Poď, poď!" a ono za okamžik skutečně vykoukne nad střechy.

Ale to už se vaří voda a já si smím vybrat svůj čaj.

Zubaté zubení

Mezi princeznami, vílami a Karkulkami jedna zubatá. Zatim trénuju na křečcích a akvarijních rybičkách. Můžu k vám na návštěvu?