Málo se ale zdůrazňuje, že separačním stresem trpí i rodiče odloučení od svých dětí. Je to docela běžný jev a není třeba se za to stydět. Tady je náš osobní coming out.
Máma odevzdává Andulka na 2 a půl hodiny do péče laskavé a zkušené chůvy Frau R. V zápětí začíná její lekce němčiny. Hned zkraje cítí, že se začíná silně potit a výrazně slinit. V pravém oku pociťuje tik. Nemůže se soustředit na probírané plusquamperfektum ani na nic jiného. Její fantazie začíná pracovat.
Frau R. se jí před očima mění ve strašlivou harpyji se syčícími hady místo vlasů, na nose jí trůní bradavice velikosti desetikoruny a úhledná francouzská manikúra nabývá podoby ohavných zahnutých špinavých drápů. Frau R. zkouší, jak tučné ma Andulka prstíčky, ale jestli už je zralá do pece. Už už se chystá Andulinku nabrat na lopatu a šoupnout do rozžhaveného chřtánu...
Máma začíná sama od sebe vydávat podivné pachy, něco mezi rozlitým benzínem a sušenými houbami. Zmateně pobíhá po třídě a vykřikuje: "Dej ty pracky pryč, babizno!" nebo "Kartágo musí být zničeno, jednou pro vždy zničeno!" nebo "Byly jsme před Rakouskem, budeme i po něm." Pak bije hlavou o zeď, sundavá boty a začíná vyhazovat všechny dostupné nepřipevněné předměty z okna.
S koncem vyučování máma střelhbitě doběhne pro Andulku, zkontroluje, zda má všechny prstíky a nespálenou prdelku a je z ní zase mladá, příjemná, inteligentní a příčetná dáma.
Žádné komentáře:
Okomentovat