Takže kde jsem to přestala. Jo. Šli jsme i se strejdou Jaroušem nahoru k nám... a pak začalo boží dopuštění. Máma mě snad pětkrát celou převlíkla, aby mě nakonec navlíkla přesně do toho, v čem jsem byla s tátou na vychajdě.
Pak si vzala do parády strejdu a hrozně vážně mu vysvětlovala, že by nás měl zachytit v pro nás děsně typických situacích. Táta trval na tom, že v tom případě chce být focen ve spodkách. Popřípadě prý jako bojovník šaolinu.
Potom jsme teda všichni děsně pózovali a mě to asi po pěti minutách přestalo bavit. Rozhodla jsem se, že to nudný focení zpěstřím nějakou zábavou. Vystřihla jsem svoje parádní číslo "mrzutá, protivná holčička", ale nikdo se moc nesmál. Pro náročné diváctvo jsem tedy přidala hereckou etudu na téma "mrzutost přechází v hysterii". Doufam, že strejda v tu chvíli hodně fotil - nechci se chvástat, ale dala jsem do toho fakt všechno a myslim, že to bylo povedené vystoupeníčko.
Následovalo kojendo, spinkando a zas do roboty. Sterý převlíkání, focení s jahodama, s tulipánama, s Rozínantem. A najednou během pěti minut se u nás vyrojilo strašně moc dalších lidí: strejda Beneš s tetou Niginou, Ninouš a taky strejda Buri. Ze zbytku focení si už vlastně pamatuju jenom strejdu Buriho, jak za objektivem legračně poskakuje s mým Rozinantem, trochu tančí, zpívá a volá na mě jménem. Ani na mě volat nemusel, koukala jsem na něj jak na zjevení sama od sebe. V tu chvíli strejda Jarouš zuřivě mačkal spoušť. To budou teda fotky... Vy byste chtěli, aby vám dělali parádní fotky na celý život, zrovna když vyjeveně koukáte na něco docela neuvěřitelnýho? Asi ne, co. Ještě, že tam budou i nějaký ty herecký.
Závěrem: Těšíte se, že nějakou z těch fotek tady uvidíte? Tůdle, strejda Jarouš mi je ještě vůbec neposlal. Tak vám ukážu aspoň strejdu Jarouše.
Pak si vzala do parády strejdu a hrozně vážně mu vysvětlovala, že by nás měl zachytit v pro nás děsně typických situacích. Táta trval na tom, že v tom případě chce být focen ve spodkách. Popřípadě prý jako bojovník šaolinu.
Potom jsme teda všichni děsně pózovali a mě to asi po pěti minutách přestalo bavit. Rozhodla jsem se, že to nudný focení zpěstřím nějakou zábavou. Vystřihla jsem svoje parádní číslo "mrzutá, protivná holčička", ale nikdo se moc nesmál. Pro náročné diváctvo jsem tedy přidala hereckou etudu na téma "mrzutost přechází v hysterii". Doufam, že strejda v tu chvíli hodně fotil - nechci se chvástat, ale dala jsem do toho fakt všechno a myslim, že to bylo povedené vystoupeníčko.
Následovalo kojendo, spinkando a zas do roboty. Sterý převlíkání, focení s jahodama, s tulipánama, s Rozínantem. A najednou během pěti minut se u nás vyrojilo strašně moc dalších lidí: strejda Beneš s tetou Niginou, Ninouš a taky strejda Buri. Ze zbytku focení si už vlastně pamatuju jenom strejdu Buriho, jak za objektivem legračně poskakuje s mým Rozinantem, trochu tančí, zpívá a volá na mě jménem. Ani na mě volat nemusel, koukala jsem na něj jak na zjevení sama od sebe. V tu chvíli strejda Jarouš zuřivě mačkal spoušť. To budou teda fotky... Vy byste chtěli, aby vám dělali parádní fotky na celý život, zrovna když vyjeveně koukáte na něco docela neuvěřitelnýho? Asi ne, co. Ještě, že tam budou i nějaký ty herecký.
Závěrem: Těšíte se, že nějakou z těch fotek tady uvidíte? Tůdle, strejda Jarouš mi je ještě vůbec neposlal. Tak vám ukážu aspoň strejdu Jarouše.
 |
| Strejda hledá inspiraci. |
Žádné komentáře:
Okomentovat