 |
| Chodec to be. |
Mí strejdové mi rozumějí. Znova a znova se přesvědčuju, že vidí i do těch nejskrytějších koutů mojí kojenecké duše a dokonale chápou moje potřeby. (Jako třeba strejda Dior s těma naušnicema.)
Zrovna mě popadla chuť podniknout něco bezva. V tom volá strejda Václav, že bysme mohli vyrazit na pochod Praha-Prčice. Nadšeně jsem souhlasila, jen jsem si nebyla jistá, jestli by máma zvládla tu 70tikilometrovou trasu, kterou Václav navrhoval. Ve výsledku jsme se shodli na poloviční vzdálenosti. Nemam ještě úplně přesnej odhad, tak moc nevim, jak si těch 35 kilometrů představit. Jsou to dva, tři nebo dokonce čtyři překulení? Čtyři už by byly dost náročný...
Nicméně jak jsem pochopila, tak nejdůležitější je mít s sebou elegantní šaty, aby vám to tam hodně slušelo. A taky načesanou patičku.
V neděli vám napíšu, jak jsem uspěla. Jsem si jistá, že to bude spousta legrace.
Žádné komentáře:
Okomentovat