Stejně jako ve známém pořadu vám nabídneme dva příběhy a vy se rozhodnete, který z nich má pravdivé jádro a který je pouhou fikcí.
1. Ted´ na tebe nemam čas, mami, jdi se učit.
Máma chodí na kurz němčiny s příznačným názvem Mamma lernt Deutsch. Je to kurz s hlídáním dětí. Mámy se dopoledne učí německy a škvrňata si hrajou spolu pod dohledem milé chůvy.
Máma přijde na devátou do školy a vesele se pozdraví s učitelkou i chůvou. Vyndá frožince pár hraček, svačinku a pitíčko. Pohladí ji po hlavičce a odchází na výuku. O přestávce za hodinu a půl se jde podívat, jak se frožince daří. Andulka je zabraná do hry, šťastně výská a batolí se okolo hlídací paní. Ani nemá čas dát mámě pusu. Máma ji ruší zrovna v nejlepším.
Za dalších 90 minut je už frožinka trošinku unavená, ale spokojená. Máma ji přebalí, oblékne, nahodí na záda a srdečně se obě loučí s Frau Seifert. Dokud je v dohledu, tak jí Andulka nepřestává vesele mávat. Máma má dobrý pocit, že se toho dnes hodně naučila a Andulka si užila hrando ve společnosti dalších dětí.
2. Jak´s mi to mohla udělat, mami?
Máma chodí na kurz němčiny s příznačným názvem Mamma lernt Deutsch. Je to kurz s hlídáním dětí. Mámy se dopoledne učí německy a škvrňata si hrajou spolu pod dohledem chůvy.
Máma přijde na devátou do školy a vesele se pozdraví s učitelkou. Chůva má zpoždění, aber macht nichts. Po jejím příchodu jí máma odevzdá rozpačitou frožinku se spoustou hraček, svačinou a pitíčkem. Odchází se učit. Moc se ale nemůže soustředit, protože tuší, že to nebude jen tak.
Klubovnu dětí a máminu třídu dělí dvoje zavřené dveře a 20 metrů chodby. Přesto máma za půl hodiny slyší strašlivý, zoufalý křik a pláč malého frože. Vyběhne za ním. Frožinka je celá rudá, od pláče škytá, sotva se k ní hlídací paní přiblíží, propuká v strašlivý řev. Na mámu se dívá pohledem, který říká "Jak si mi to mohla udělat? Já myslela, že mě máš ráda!" a po tvářičkách se jí koulejí další a další slzy.
Máma si frože bere do třídy a hlídací paní je ráda, že má pro dnešek volno. Frož ve třídě chvilku způsobně sedí, pak ho to ale přestane bavit a začíná rušit. Věší se učitelce na nohu, hlasitě mlátí hračkama o židle, smete ze stolu lístěčky na přichystanou hrou. Situace je neudržitelná, a tak následuje omluva a předčasný odchod.
Celý den má z toho máma mizernou náladu, protože neví, jak to s její výukou bude dál a jako bonus frožovi večer vyskáče svědivá vyrážka ze stresu.
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak jsi tipoval, milý čtenáři? Co je fikce a co skutečnost?
1. Ted´ na tebe nemam čas, mami, jdi se učit.
Máma chodí na kurz němčiny s příznačným názvem Mamma lernt Deutsch. Je to kurz s hlídáním dětí. Mámy se dopoledne učí německy a škvrňata si hrajou spolu pod dohledem milé chůvy.
Máma přijde na devátou do školy a vesele se pozdraví s učitelkou i chůvou. Vyndá frožince pár hraček, svačinku a pitíčko. Pohladí ji po hlavičce a odchází na výuku. O přestávce za hodinu a půl se jde podívat, jak se frožince daří. Andulka je zabraná do hry, šťastně výská a batolí se okolo hlídací paní. Ani nemá čas dát mámě pusu. Máma ji ruší zrovna v nejlepším.
Za dalších 90 minut je už frožinka trošinku unavená, ale spokojená. Máma ji přebalí, oblékne, nahodí na záda a srdečně se obě loučí s Frau Seifert. Dokud je v dohledu, tak jí Andulka nepřestává vesele mávat. Máma má dobrý pocit, že se toho dnes hodně naučila a Andulka si užila hrando ve společnosti dalších dětí.
2. Jak´s mi to mohla udělat, mami?
Máma chodí na kurz němčiny s příznačným názvem Mamma lernt Deutsch. Je to kurz s hlídáním dětí. Mámy se dopoledne učí německy a škvrňata si hrajou spolu pod dohledem chůvy.
Máma přijde na devátou do školy a vesele se pozdraví s učitelkou. Chůva má zpoždění, aber macht nichts. Po jejím příchodu jí máma odevzdá rozpačitou frožinku se spoustou hraček, svačinou a pitíčkem. Odchází se učit. Moc se ale nemůže soustředit, protože tuší, že to nebude jen tak.
Klubovnu dětí a máminu třídu dělí dvoje zavřené dveře a 20 metrů chodby. Přesto máma za půl hodiny slyší strašlivý, zoufalý křik a pláč malého frože. Vyběhne za ním. Frožinka je celá rudá, od pláče škytá, sotva se k ní hlídací paní přiblíží, propuká v strašlivý řev. Na mámu se dívá pohledem, který říká "Jak si mi to mohla udělat? Já myslela, že mě máš ráda!" a po tvářičkách se jí koulejí další a další slzy.
Máma si frože bere do třídy a hlídací paní je ráda, že má pro dnešek volno. Frož ve třídě chvilku způsobně sedí, pak ho to ale přestane bavit a začíná rušit. Věší se učitelce na nohu, hlasitě mlátí hračkama o židle, smete ze stolu lístěčky na přichystanou hrou. Situace je neudržitelná, a tak následuje omluva a předčasný odchod.
Celý den má z toho máma mizernou náladu, protože neví, jak to s její výukou bude dál a jako bonus frožovi večer vyskáče svědivá vyrážka ze stresu.
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak jsi tipoval, milý čtenáři? Co je fikce a co skutečnost?
No soudit dle naseho mamanka, tak hadam variantu c. 2. Uz nekolikrat jsme se predcasne vraceli z veceri a jinych radovanek, protoze proste Krystof odmitnul byt hlidan. Po mem navratu se mi vzdycky vesi na krk, jak kdyz me tyden nevidel. :-)
OdpovědětVymazatA to jsem chtela zacit chodit do fitka s hlidanim, ale nejsem si jista, jestli to nase hysterka zvladne.
(Slibila jsem skype, tak si me najdete pod janinka_v). Papa
První příběh je zbožné přání, ale druhý příběh je skukečná realita života. S pozdravem Jirka
OdpovědětVymazatUrčitě je to příběh č.1 a nemůže být jinak.
OdpovědětVymazatTen druhý si vymysleli.To TY přece neumíš.
Tak se snaž,ať to je pravdou a já mám také pravdu.
Při příští máminej lekci zase napiš,jak bylo....
Držím palce.Jednou musí přece být líp!
babí