neděle 18. prosince 2011

Nejsladší na světě je spánek

A jede se na Hvězdu. Juchů!

Zdá se mi, že táta s mámou se na mě domlouvaj a snažej se mě utahat. Nevim, co dělaj, když chrním, ale každopádně se zdá, že z nějakýho důvodu maj rádi, když chrním. Máma jednou dokonce říkala: „Jé, konečně dlouho spala.“ Táta se podivil, jako že je přece bezva, když řádím, nicméně s programem každovečerního koupání přišel právě on. No a to se ví – máloco uvaní tak jako koupání. (Táta ze zbytku rezerv právě něco datluje do počítače a máma leží dost znavená na gauči a chválí mě: „Ty jsi takovej čilouš.“) Hmm, ale koupání se prej nevyhnu a to chce táta pro jistotu dát ještě jedny koníčky. A u těch člověk děsně zrudne, že pak vypadá jako malá, protivná, zuřivá holčička – znáte to, ne.
Taky by mě zajímalo, kdy mě vezmou na pořádněj výlet. Dneska opoledne se mělo jet někam moc daleko, na Hvězdu – nejdelší výprava v mým životě a největší výlet pro mámu za poslední tři týdny. Hmm, nic si nepamatuju a co si nepamatuju, to se nestalo.

Žádné komentáře:

Okomentovat