Táta má svátek

Těšim.

Juchůůů, táta má dneska svátek. Všichni mu od rána volaj a gratulujou. Já jsem ráno taky moc křičela a mroukala, aby věděl, že o tom vim a že mu taky hrozně gratuluju. Táta je totiž nejlepší. On je ohromně obrovskej.
Máma mu prej uvaří svíčkovou a upeče nějakou dobrotu. No nevim teda. Kdyby bylo na mě, tak mu spíš dam sváteční dvojtou dávku mlíčka, to by panečku byla hostina. Asi dostane taky nějaký dárečky a já mam pro něj taky jeden bezvadnej připravenej: budu s nim řádit. Ale ne tak obyčejně v sedm večer jako každej den. Budeme spolu řádit svátečně - v noci, už to mam vymyšlený. Ve tři v noci, až se probudim na baštu, tak se mocně rozkřičim a nepřestanu, i když mě máma bude hladit a tulit. Táta to nevydrží a vezme mě na nošení do obýváku a bezvadný sváteční noční řádění může začít. Uvidim, jak dlouho to vydržim. Snad aspoň do půl pátý, aby si to taky užil. Všechno nejlepší, tati, jsi skvělej!