Ve Frankfurtu jsem se zamilovala do šachu. Je to hra králů, noblesní, náročná...
Máme tu takovou malou šachovou partu. Říkáme si Šachová společnost královny Frožinky a scházíme se na partičku tak dvakrát třikrát v týdnu v Čínské zahradě. Skvělé protihráče jsem nalezla zejména v tureckých a egyptských důchodcích.
Vždy, když se objevim v dohledu, začnou se protihráči třást, prskat a lamentovat. Ti z nich, kteří hůře snášejí vyhlídky na nevyhnutelnou porážku, balí své saky paky, jen co mě spatří. Ti ostatní se snaží ještě pár chvil chránit svoji šachovou čest, ale všechno marno. Proti mé specialitě - šach matu pěšákem protivníka - není účinné ochrany. Jsem prostě královnou šachovnice. Někdo partičku?
Žádné komentáře:
Okomentovat