 |
| Hlídání umim. |
Máma potřebovala ve středu tŕochu píchnout. Jasan, že jsem jí nenechala ve štychu. O co šlo? Musela někam večer na dvě hoďky jít a nebyl nikdo, kdo by mezi tím pohlídal tetu Veroniku. Odvážně jsem to vzala na sebe, i když jsem byla dost napjatá, protože to bylo moje první hlídání. Ale musim říct, že teta Veronika byla zlatá. Skoro vůbec nezlobila a ani moc nebečela. Akorát tak uprostřed jsem se od ní nechala preventivně trochu ponosit, aby se moc nenudila a nezačala z nudy fňukat, jak to někdy dělam já. Bylo to vlastně docela fajn. Teď už vim, že se nemusim bát a že budu moct takhle mámě pomoct vždycky, když bude chtít.
Žádné komentáře:
Okomentovat