O víkendu jsem byla na bezvadným výletě na Moravě. Znáte to: sklípky, víno, cimbál... Pohodička. Ve sklípku je to fakt koží, o tom ale napíšu až příště.
Včera se mi už tak v deset chtělo spinkat, tak jsme s tátou vyrazili ze slípku do pensionu. Máma tam ještě zůstala a pokračovala dál se strejdou Pavlem a strejdou Václavem. Všichni se pak vrátili okolo druhý noční svačinky, čili okolo třetí. Byli pekelně veselí, upovídaný, zpívali, tančili a já jsem se strašně těšila na ráno, že se k nim po spinkání zase připojim. Jenže ráno už tak hrozně veselí nebyli a to teda nevim proč, protože například já jsem byla děsně připravená na velký řádění.
Dlouho dlouho se vyspávalo, a to už mě teda nebavilo, tak jsme s tátou vyrazili na prochajdu. Cestou zpátky vykoukla paní z vedlejšího pokoje a soucitně se na mě a na tátu podívala, jako kdybysme oba děsně trpěli. Pak ještě hodila pohoršený pohled na pootevřené dveře, za kterými se probouzela máma a děsně afektovaně nám nabídla, že my dva můžeme posnídat s její rodinou. Měli jsme prima vajíčkový chleby. A mámě moc chutnal ten, který jí táta tajně přinesl.
Žádné komentáře:
Okomentovat