Umělecký manifest

Sýček Anna (2012)
Červeno-modré linie 12

Motto: Je nejvyšší čas a já biju na poplach! Vyhraňme se. Lépe pozdě, než-li nikdy!

Už mi bude za chvíli 8 měsíců. Poznala jsem mnohé. Dvakrát jsem byla v Zemi krále Miroslava, byla jsem v Pejru, na Hvězdě i na Moravě ve sklípku. Vstřebávám zásadní životní zkušenosti: už ovládám vejce, dolezu, kam se mi zlíbí a vozím se ve sportovní verzi kočárku. Nejedna těžká zkouška je ještě přede mnou, nejedné hrozbě ještě bude třeba čelit (slyšela jsem, že by mě chtěli odstavit.)

Rozhodla jsem se, že své zkušenosti přetavím v umění. Inspirační zdroje ke svému tvoření nalézám ve směru čisté abstrakce. Tam, kde nepřekáží fádní realita, tam se rodí živé a pravdivé dílo. Proto skládám hold Františku Kupkovi a jsem si jistá, že v mé tvorbě naleznete ozvěny jeho stylu. Ale čas pádí a je třeba hledat inspirace i v současnosti. Svého blížence nacházím předaleko, až v Zemi draka. Je jím Velký muž, výtvarník, sochař a performer. Už víte? Ó díky, božský Aj Wej-weji.

A ještě něco máme se strejdou Wej-wejem společného: cenzuru. Po namalování svého obrazu jsem chtěla pokračovat a udělat pravou performenc. Nahnala jsem na kobereček všechny, co byli v dosahu. Ukázala jsem jim své Čeveno-modré linie 12 a začala jsem je požírat. Dílo bude dokonáno, přichází jeho zkáza. Cítíte tam tu vibrující ozvěnu antických bájí o Títánech, co pojídají své děti? Bohužel moje publikum je naprosto nevzdělané a uměnívzdorné, takže moji performenc překazili a vydali cenzurní zákaz slovy: "Andulko, čičinko, to se ale nesmí papat." Tak to vidíte. Braňte svobodu uměleckého projevu!

Pro srovnání červenomodré linie strejdy Kupky.

Strejda Wej-wej