Bublinky

Bublinkové štěstí

Dneska jsem zažila opojný pocit. Uvědomila jsem si, že mým rodičům na mně opravdu záleží. Že se nezdráhají do mě investovat. Hodně investovat. Odpoledne jsem totiž dostala nejbezvadnější věc na světě. Pravou bublinkovou fólii. Úžasné bublinkové štěstí a radost.
Nejdřív v ní byl zabalenej nějakej šerednej obraz, ale ten máma s tátou naštěstí rychle někam pověsili, aby na něj nebylo moc vidět. Pak si máma praskla několik bublinek a dál dělala, jako že nic. To už jsem zbystřila. Přilezu blíž a najednou se přede mnou vlní blýskavá záplava maličkých bublinek. Byly jich stovky a tisíce. Všude samé bublinky. Až oči přecházely. A to všechno... mi rodiče dali, všechny všecičky patří jenom mně.
Vůbec si netroufám odhadnout, na kolik ta vlnící se a praskající nádhera mohla naše přijít. Je mi jasný, že to neni jen tak a že se muselo dlouho šetřit. Díky, moc si toho vážim a doufam, že vám to jednou oplatim.
Jenom se bojim, aby nás někdo nepřišel vyloupit, když se teď bude vědět, že máme doma takový cennosti.