Nejdřív to vypadalo, že budeme ve FFM bydlet pod mostem. Už jsme taky na pomoc přivolali strejdu Pavla, který je přes mosty odborník, aby nám pomohl vybrat nějaký bytelný, pohodlný a možno snad říct i luxusní. Nakonec bydlíme v bezva bytě v nejveselejší čtvrti ve městě. Je tu spousta hippíků, cyklistů, kaváren, barů, parků, houpaček, skluzavek a zajímavých obchodů. A tady je můj osobní výběr nejprímovejších míst naší čtvrti Bornheim.
Čínská zahrada. V čínské zahradě je to jako v oku orkánu. Za zdí pulsující velkoměsto, chvátající kola, auta i chodci, místní ouřadové v rychlosti polykající svoje obědy a oproti tomu v zahradě klid, ticho a krásno. Máma se tam chodí učit slovíčka a já koukam na kačenky.
Trh. Každé středeční a sobotní dopoledne tu patří trhovcům a jejich zákazníkům. Už jsem si na trhu udělala známé. Kamarádíme s paní od brambor a s paní od cibule a taky s paní od uzenin. Ta mi vždycky tajně dává kolečko salámku, který pak stejně tajně – aby paní neviděla – zblajzne táta.
Houpačky pro prťata. Je jich tu hodně a jsou děsně bezvadný. Jsou v parcích, mezi domama, u kostelů... Lidi dost koukaj, když řádim, jako by nikdy neviděli houpající se medvídě.
Jenny´s cupcakes. Aneb Jenniny dortíčky. Je to prima kavárna hned asi 200 m od nás. Vaří se tam úžasný kafe, třeba s příchutí soleného karamelu a Jenny peče malý koláčky, na kterých je spousta krému. Máma se vždycky cuká, že by měla hubnout, ale od tý doby, co jí táta prozradil, že se speciálně po těchhle dortíčcích hubne, si vždycky dá aspoň tři. Taky tam chodí hodně ómís. Táta mě k nim vždycky odnese a něco si pak špitá sám s mámou. Moc nerozumim tomu, proč si jako nešpitáme ve třech.
Sushi cyrcle. Sušárna je naše nejbližší restaurace. Vždycky jsme chodili okolo a hypnotizovali dokola jezdící lákavé porce sushi, až táta jednou konečně sebral odvahu a udělal nám rezervaci. Bylo to úžasný. Sedí se okolo kolejí, po kterých jako vláčky jezdí různý dobroty a vy si jen nabíráte, co vám padne do noty. Uprostřed večera pak na koleje posadili mě a tak jsem taky jezdila dokola a na všechny jsem mávala, jako papež a císařpán dohromady. Nakonec jsem zase dojela k našim a ti si mě vyzvedli. Fakt bezva jízda.
Čínská zahrada. V čínské zahradě je to jako v oku orkánu. Za zdí pulsující velkoměsto, chvátající kola, auta i chodci, místní ouřadové v rychlosti polykající svoje obědy a oproti tomu v zahradě klid, ticho a krásno. Máma se tam chodí učit slovíčka a já koukam na kačenky.
Trh. Každé středeční a sobotní dopoledne tu patří trhovcům a jejich zákazníkům. Už jsem si na trhu udělala známé. Kamarádíme s paní od brambor a s paní od cibule a taky s paní od uzenin. Ta mi vždycky tajně dává kolečko salámku, který pak stejně tajně – aby paní neviděla – zblajzne táta.
Houpačky pro prťata. Je jich tu hodně a jsou děsně bezvadný. Jsou v parcích, mezi domama, u kostelů... Lidi dost koukaj, když řádim, jako by nikdy neviděli houpající se medvídě.
Jenny´s cupcakes. Aneb Jenniny dortíčky. Je to prima kavárna hned asi 200 m od nás. Vaří se tam úžasný kafe, třeba s příchutí soleného karamelu a Jenny peče malý koláčky, na kterých je spousta krému. Máma se vždycky cuká, že by měla hubnout, ale od tý doby, co jí táta prozradil, že se speciálně po těchhle dortíčcích hubne, si vždycky dá aspoň tři. Taky tam chodí hodně ómís. Táta mě k nim vždycky odnese a něco si pak špitá sám s mámou. Moc nerozumim tomu, proč si jako nešpitáme ve třech.
Sushi cyrcle. Sušárna je naše nejbližší restaurace. Vždycky jsme chodili okolo a hypnotizovali dokola jezdící lákavé porce sushi, až táta jednou konečně sebral odvahu a udělal nám rezervaci. Bylo to úžasný. Sedí se okolo kolejí, po kterých jako vláčky jezdí různý dobroty a vy si jen nabíráte, co vám padne do noty. Uprostřed večera pak na koleje posadili mě a tak jsem taky jezdila dokola a na všechny jsem mávala, jako papež a císařpán dohromady. Nakonec jsem zase dojela k našim a ti si mě vyzvedli. Fakt bezva jízda.
Žádné komentáře:
Okomentovat