Tragédie s komickými prvky o jednom aktu
Obsazení:
MUMMY s MEDVĚDEM na zádech
náhodná kolemjdoucí DOJČE FRAU
POŠTOVNÍ AUTOMAT s pochybným charakterem a pracovní morálkou
Mummy s Medvědem na zádech se zoufale snaží zprovoznit samoobslužný Automat na poštovní známky. Výraz nejistoty střídá výraz bezmoci a zoufalství. Automat se ďábelsky směje a potichu skanduje tů-dle nů-dle tů-dle nů-dle. Přichází Dojče frau.
DOJČE FRAU: Máte nějaký problém, můžu vám pomoct?
MUMMY: Já neuměla s tímhle ďábelská mašíne.
DOJČE FRAU: Počkejte, hned se na to podívám. A co byste ráda?
MUMMY: Dva značky na dopise do Bohemie.
Dojče frau začíná cosi vyťukávat na klávesnici Automatu. Za chvíli už se to podobá složitému programátorskému kódu. Automat v odpověď jen drze vyplazuje jazyk a cení tesáky.
DOJČE FRAU: (k Mummy) Mějte prosím ještě chvilku strpení. Vyskytly se drobné obtíže. Pokusím se vyjednávat. (k Automatu výhružně): Okamžitě koukej vyplyvnout dvě známky do Čech, nebo ti nakopu zadnici, ty příšero poštovská. (k Automatu prosebně) Ale no tak, puštulko, přece nebudeš dělat Německu ostudu, dej tady paní dvě známečky a já ti pak vyleštim displej.
Automat nereaguje. Jen si frajersky zapálí cigaretu a sekne posměšným pohledem po Dojče frau i po mummy s medvědem.
MUMMY: Vy moc laskavá. Prosím netrápila sebe už. My zprubujeme tázat se jinam.
DOJČE FRAU: (k mMmmy) Né, prosím, né! Strašně ráda bych vám pomohla a opravdu upřímně se za toto nedopatření stydím. Dejte my ještě poslední minutu.
D. f. začíná okolo Automatu tančit rituální tance, nedaleko nechává vzplát zápalnou oběť a opakuje magické prosebné formule.
Automat zůstává netečný. Zívá.
Mummy je vyděšená, medvěd třeští oči. Dojče frau upadá vyčerpáním do kómatu. Než se ale sesune definitivně k zemi, slibuje zaslat ostrou stížnost s žádostí o odškodnění pro poškozenou Mummy na Německou poštu. Pak už ztrácí vědomí. Mummy poděkuje a koupí známky v blízkém tabáku.
Opona padá. Konec.
Obsazení:
MUMMY s MEDVĚDEM na zádech
náhodná kolemjdoucí DOJČE FRAU
POŠTOVNÍ AUTOMAT s pochybným charakterem a pracovní morálkou
Mummy s Medvědem na zádech se zoufale snaží zprovoznit samoobslužný Automat na poštovní známky. Výraz nejistoty střídá výraz bezmoci a zoufalství. Automat se ďábelsky směje a potichu skanduje tů-dle nů-dle tů-dle nů-dle. Přichází Dojče frau.
DOJČE FRAU: Máte nějaký problém, můžu vám pomoct?
MUMMY: Já neuměla s tímhle ďábelská mašíne.
DOJČE FRAU: Počkejte, hned se na to podívám. A co byste ráda?
MUMMY: Dva značky na dopise do Bohemie.
Dojče frau začíná cosi vyťukávat na klávesnici Automatu. Za chvíli už se to podobá složitému programátorskému kódu. Automat v odpověď jen drze vyplazuje jazyk a cení tesáky.
DOJČE FRAU: (k Mummy) Mějte prosím ještě chvilku strpení. Vyskytly se drobné obtíže. Pokusím se vyjednávat. (k Automatu výhružně): Okamžitě koukej vyplyvnout dvě známky do Čech, nebo ti nakopu zadnici, ty příšero poštovská. (k Automatu prosebně) Ale no tak, puštulko, přece nebudeš dělat Německu ostudu, dej tady paní dvě známečky a já ti pak vyleštim displej.
Automat nereaguje. Jen si frajersky zapálí cigaretu a sekne posměšným pohledem po Dojče frau i po mummy s medvědem.
MUMMY: Vy moc laskavá. Prosím netrápila sebe už. My zprubujeme tázat se jinam.
DOJČE FRAU: (k mMmmy) Né, prosím, né! Strašně ráda bych vám pomohla a opravdu upřímně se za toto nedopatření stydím. Dejte my ještě poslední minutu.
D. f. začíná okolo Automatu tančit rituální tance, nedaleko nechává vzplát zápalnou oběť a opakuje magické prosebné formule.
Automat zůstává netečný. Zívá.
Mummy je vyděšená, medvěd třeští oči. Dojče frau upadá vyčerpáním do kómatu. Než se ale sesune definitivně k zemi, slibuje zaslat ostrou stížnost s žádostí o odškodnění pro poškozenou Mummy na Německou poštu. Pak už ztrácí vědomí. Mummy poděkuje a koupí známky v blízkém tabáku.
Opona padá. Konec.
Žádné komentáře:
Okomentovat