Výlet

Víkend je bezva.

Tenhle víkend byl senza. Moc se mi líbilo, že jsme byli všichni hodně spolu. Hnedle v pátek mě máma s tátou vzali do čajovny u pana Jestřába. Bylo to jako dycky: mámu a tátu všichni znali a na mě koukali jak na něco, co přiletělo z vesmíru. Byl tam jeden pán, kterej tomu čaji nejvíc rozumí. Na toho se zas jako na ufona díval táta, až to nevydržel a zeptal se ho, co se na něm změnilo.
Pán mu řekl: „Měl jsem krátké vlasy, teď mám háro.“
Táta povídá: „Jedni ukazují své pohrdání vzhledem tím, že si vlasy stříhají, druzí tím, že je nechávají růst.“
Hmm, jsou to chytrácí. Já ale dobře vím, že nebezpečné je ulpívat na krátkých vlasech jako na dlouhých – a stejně tak na změně.
Doma bylo jako dycky koupálko a šlo se spinkat. Jo, ale ráno, to jsme se vydali na nejdelší výlet v mým životě. Vyrazili jsme si do Pelhřimova. Hrozně dlouho se tam jede, ale ráda dělám, že spím a přitom poslouchám, co si máma s tátou povídají. Někdy si povídaj o mě a je faktys lepší, že zrovna dělám, že spím.
Děda z Pejřimova je bezvadně povídavej. Má kulatý bříško, na kterym se dobře spinká a musim říct, že na to, jakou má sílu, dovede být fakt hodnej. Když k němu přijedete na návštěvu, tak smaží bramboráky. Ještě teď má nazdobenej stromeček, což je prima.
Taky jsem byla poprvé na hřbitově. Je tam všude bílo a ticho. Vlastně v celym Pelhřimově je bílo a pořád tam kolem vás víří takové malinkaté bílé chomáčky; máma pak říká, že krásně sněží.
Jooo, a odpoledne jsme zase naštívili kavárnu! Když přijedete do Pejru, tak je hned za věží. Tátu s mámou tam zase všichni znaj a mě nikdo. To je hrozný, kromě oslíka, slona, Quixe a Aloise Ruprta mě vůbec nikdo nezná. Ale pani kavárníková byla děsně milá a cítila jsem se tam brzy jako doma. Zdálo se mi, že máma je v týhle kavárně extra spokojená. Je tam teplo, voní to po kávě a dortech a za oknem se sype sníh.
Táta to obhlížel s jistou obavou. Nakonc propadl panice, rychle jsme se sbalili, vyzvedli věci u dědy a alou domů. Nakonec se ale nebylo čemu divit. Když jedete z Pelhřimova, je najednou všude bílo, vůbec není slyšet, že se jede, a proti vám letí nekonečné množství vloček. Fjůůůůůůůů!
Domů jsme dorazili trochu pozdě, ale výlet byl senza. Škoda, že ten sníh mají jen v Pelhřimově.