středa 11. ledna 2012

Z lesů mezi lidi



Rodiče mi skoro celý můj život (jo, už celých 5 týdnů) tajili, že existuje tak bezvadný místo, jako je kavárna. Pořád mě tahali po parcích, lesoparcích, lesích, oborách a dalších zapadákovech, kde skoro nikoho nepotkáte. Teď už ale vim, že moje nejoblíbenější místo je kavárna. Konkrétně kavárna Červená židle. Ještě jsem teda v jiný nebyla, ale stejně je moje nejoblíbenější. Tomu neuvěříte, neprší tam, i když všude okolo venku prší. Je tam dost teplo, takže se může sundat fusak a medvědí kombinéza. Bezvadně se tam spinká u táty na klíně a je tam neuvěřitelně hodně lidí (viděla jsem nejmíň 4 najednou). Hrozně to okolo vás všechno víří, všechno se točí a šumí. No parádys. Dost lidí tam na mě koukalo divně. Tak jsem na ně na oplátku taky koukala divně, nebo jsem se na ně za trest vůbec nekoukala. Už teď se těšim na příště: hurá z lesů do kaváren!

Žádné komentáře:

Okomentovat